Nejistota reklamních spotů

Původně jsem chtěl dnešní příspěvek napsat na téma literární prostituce a skrytá reklama na politickou objednávku. Nicméně, i když jsem článek několikrát přepsal, stále byl až příliš konkrétní a depresivní. Takže jsem ho nakonec smazal, protože deprimovat případné čtenáře rozhodně není předmětem tohoto blogu, a k tématu se vrátím, až na celou problematikou získám alespoň nějaký nadhled.

Nicméně tohle snažení mne upozornilo na jinou věc a sice televizní reklamu. Je to pro mne občas dost matoucí a doufám, že tímto článkem (a s Vaší laskavou pomocí v komentářích) dospěji k nějakému vysvětlení. Jakkoliv to moc nemám ve zvyku, slibuji že se pokusím na komentáře reagovat, protože tomuhle bych vážně rád přišel na kloub.

Většina reklam, ať jsou jakkoliv pitomé, mi problémy nedělá. V lepším případě prostě vychválí svůj produkt, nebo zboží, ukážou ho národu a v případě reklamy na barvu je tedy tím pádem i vymalováno. Pokud je tvůrce odvážnější, dokonce si vymyslí i na tohle téma nějaký krátký příběh, aby demonstroval užitečnost produktu, případně to doplní nějakým úderným sloganem, který do vás hustí tak často, že byste si nejraději po pár dávkách reklamních bloků udělali vlastní rukou lobotomii otvírákem na konzervy.

Pro dnešek bych potřeboval pomoci se třemi případy, se kterými si nějak nevím rady – úvahy na téma zelenej šmejd a letní vánoce myslím vydají na samostatný článek.

Tedy případ první: Hopsací kampaň na vodu.

Momentálně probíhá jakási kampaň v retro stylu, ve které nějaké spojitosti s propagovanou vodou dokážu rozpoznat. Nicméně můj zmatek odpálila kampaň první, ve které po mě jakási oplácaná slečna skrze televizní obrazovku opakovaně požadovala, abych jí neříkal bejby. Přiznám se, že vzhledem k proporcím té slečny, by mne podobná věc nenapadla ani náhodou, když pominu fakt, že skutečně netuším, proč bych vůbec měl něco takového dělat. To co mi však uniká je jakákoliv spojitost, mezi požadavkem macaté slečny a balenou vodou z kohoutku. Pokud by Vás napadla jakákoliv spojitost, velice rád bych alespoň ve své hlavě svázal volné konce. Možná je pointa v tom, že se slečny na konci zlejou úplně durch. Ani v tomto případě mi však stále nedochází, proč tohle činí zrovna vodou, protože normální lidé většinou použijí něco jiného, co má výrazně vyšší oktanové číslo. Nevím.

Případ druhý: Záhada čínské paní.

Jedná se o reklamu na deodorant, či antiperspirant – nejsem si jistý. Zmíněnou značku nepoužívám, takže technické aspekty přesně neznám – každopádně – jakási postarší Asiatka si velmi protivným způsobem stěžuje, že ji chemický přípravek vzal syna.

Dobře – pokud je poselství, že chemie je zlo, které vede ke ztrátě syna – to bych ještě pochopil. Své by k tomu určitě mohli říci ve Vietnamu po napalmových náletech B-52, nebo po nasazení bojového plynu v bitvě u Ypres. Nicméně proč tato paní stalkuje svého syna na bowlingu a toto sdělení, skřípe z otvoru, kterým se navracejí zpět bowlingové koule, mi skutečně uniká. Opět nerozumím jakékoliv spojitosti mezi antiperspirantem a paní, která zasekle trčí z otvoru na bowlingové koule. V tomto případě bych to skřípání i pochopil, protože koupit to mezi nohy bowlingovou koulí, asi nebude zážitek, na který byste rádi vzpomínali, nicméně pointa celé reklamy je pro mne záhadou. Napadá Vás nějaký důvod, proč by matka měla lézt do přístroje na návrat bowlingových koulí, a poté, co se v něm zasekne rameny vás oblažit sdělením, že jí syna vzal chemický přípravek ? Ať dumám jak chci, pořád na nic nemohu přijít.

Případ třetí: Legrace žluté limonády.

Tuhle věc podle mého vymyslel nějaký kreativec zhruba pět minut před prezentací, protože jinak si to neumím vysvětlit. Pokud měl zmíněný frikulín v úmyslu propojit předraženou oranžovou břečku se zábavou, prochechtali bychom se všichni společně až k dialýze, protože podle varování na obalu, je Spolana Neratovice jenom amatér , co ve svém volném čase trochu dělá do Éček. To co mi však naprosto nedává smysl je souvislost mezi zábavou a tím, že si budu lít do hlavy nějakou limonádu. Myslím, že by zmíněný kreativec měl jednou pro změnu opustit kancelářský stůl, přestat brát to svinstvo, nebo naopak si toho dát víc, protože to co vyplodil není ani zajímavé, ani legrační, je to prostě jenom otravné.

Nicméně budu rád, když mi PT čtenářstvo poskytne jakékoliv vodítko k nějaké spojitosti.

Alespoň to budu moct hodit za hlavu a věnovat se něčemu konstruktivnějšímu, než je utrpení z reklam, které mne posílají do Země za zrcadlem.