Asi pro Vás nebude překvapivé sdělení, že některé situace v životě nedopadají přesně podle Vašich očekávání. Nemyslím si, že by na tom bylo zase až tak něco podivného, s tímto faktorem je potřeba počítat vždy, a zejména je dobré ho mít na paměti, kdy do zmíněné situace vstupují ještě vnější vlivy.
Když jsem dnes přemýšlel nad tématem článku, dorazil k nám na pobočku kolega z centrály a tím pádem se o něm zmínit musím. Připouštím, že co se vnějších vlivů týká, mám obdobné zkušenosti, i když je fakt, že v mém případě bylo použito daleko sofistikovanějších metod.
Ale popořadě.
S kolegou to celé začalo minulý týden, kdy dorazil někdy kolem deváté ráno. Zaujal mne už svým nástupem, protože zaparkoval auto, vystoupil a začal provádět celou řadu podivných pohybů, drbání a poskoků, takže to na tu dálku chvílema vypadalo, jako když Michael Jackson vstal z hrobu a započal trénovat na další turné. V tomto směru pokračoval i při pohybu po pobočce, koulel ještě u toho očima a měnil barvy v obličeji, a po chvíli pozorování jsem usoudil, že mu nejspíš někdo omylem ipregnoval džíny rozemletýma papričkama jalapeňos.
Protože se jeho manévry snažili kolegové ostentativně ignorovat, nakonec mi to nedalo, a šel se zeptat, z jakého důvodu zařadil do programu návštěvy pobočky i ukázky indiánských falických tanců, a zda by mu neudělalo lépe, kdybych mu do klína vyklopil polárkový dort. Kolega za stálého drbání a poskakování zavrčel cosi na téma, že za to můžou mravenci a následně mne seznámil s celou situací.
V blízkosti domku, ve kterém bydlí s rodinou, se loni usadila nějaká kolonie mravenců. Nikdy nedělala nic nepatřičného, tedy kolega dospěl k závěru, že tam klidně můžou bydlet a nijak to neřešil. Problém nastal teprve letos, kdy se mravenci rozhodli zkoumat jak zahradu, tak domek, ve kterém kolega bydlí. Dělali to pozvolna a nenásilně, takže nebyl celkem žádný důvod v tomto směru vyvíjet nějakou aktivitu. Situace však dramaticky nabrala obrátky ráno, kdy si rozespalý kolega oblékal úplně nové spodní prádlo, a teprve, když ho měl na sobě zjistil, že mravenci tam byli o něco více v předstihu, a vyhoštění z jejich nové domoviny nehodlají v žádném případě vzdát bez boje.
Než tedy kolega stačil spodní prádlo ze sebe servat – což se samozřejmě neobešlo bez poskakování, řevu a několika heroických pokusů o sebepoškození, stačili ho docela slušně pokousat a to co momentálně předvádí na Pražské pobočce, je pouze přímý důsledek daných událostí.
Vyjádřil jsem mu pochopitelně soustrast, asi není potřeba zmiňovat, že i když mám čas od času náladu na trochu vzrušení, něco jako parta mravenců v trenýrkách si klidně odpustím, a dotázal se ho tedy, co má v plánu s tím dělat. Kolega zakoulel vražedně očima a prohlásil, že do nich narve tolik pesticidů, že budou svítit jako lampión a že je prostě vyhubí, i kdyby při tom měl otrávit půlku vesnice.
Popřál jsem mu tedy hodně štěstí a celou věc pustil z hlavy.
Takže dnes jsem viděl kolegu znova a samozřejmě mne zajímalo, jak události pokračují.
Moravan byl smutný a řekl že nic moc. Když byl totiž nakupovat nějaké jedy na mravence, vzal to opravdu důkladně. Nakoupil takové množství sajrajtu, které by spolehlivě vyhubilo menší okresní město, čímž bohužel zaujal nějakého enviromentálního aktivistu, který si šel do stejného krámu koupit hnojivo, aby jeho marihuana měla větší grády. Ten kolegu nejspíš prásknul, takže druhý den u něj byl nějaký úředník s papírem, a úkolem mravence prozkoumat. Bohužel vyšlo najevo, že jde o nějaký opravdu vzácný druh mravenců, kteří se snad ani normálně nevyskytují – a natož na Moravě – a tedy, že kolega si může o chemickém útoku tak maximálně nechat zdát, protože kdyby tu žoužel pozabíjel, dostal by flastr jako vrata.
Kolega byl zoufalý, protože se mu vyhlídka na spolužití s mravenci nijak nezamlouvala, nicméně možnost pokuty byla nad jeho finanční rámec, a tedy hledal informace, kde se dalo. Nakonec mu někdo poradil, ať mravencům do cestiček nahází lógr z mletýho kafe. Že prý je tím rozhodí, dají pokoj a přestanou mu do baráku lézt.
Kolega, ač kafe nepije poctivě shromažďoval lógr, dokud nenabyl přesvědčení, že už ho má dostatek k odvrácení invaze. Rozházel tedy lógr všude, kde se jen dalo a za temného pochechtávání šel spát.
Buď to byl nějaký extrémně drsný druh mravenců s nášivkou Hell´s Angels na křiváku, nebo je ta rada s lógrem prostě pitomost – nicméně kolega ráno našel v lógru vyžrané cestičky a podle všeho tím mravence ještě nabudil, protože podle něj byli daleko svižnější a taky vypadali daleko víc odpočatě.
Každopádně si povšimnul toho, že se z baráku sice stáhli – nicméně také nemohl opominout to, že lógrové bariéry zmizely. Kolega tedy tak nějak předpokládal, že mravence zfetoval a že dají pokoj.
Chyba.
Další sen se zase v baráku objevili, takže následně kolega zase udělal tunu kafe, které vylil, aby měl potřebný lógr, který vysypal na zahradu. Opět to pomohlo, lógr zase zmizel, stejně jako mravenci z domku.
Tedy to kolega vzdal, každý den vaří mravencům kafe, aby mu nelezli do baráku.
Popravdě se těm pišišvorům ani moc nedivím. Také jsem bez kafe nemožný. Nicméně představa, že každé ráno otevřu dveře a za nimi čeká půlka mraveniště s hrnkem v ruce, a toužebným výrazem v očích, je poměrně děsivá.
V tomhle směru jsem celkem rád, že moje války se žouželí se odehrávají na jiném poli, nicméně nejsou ani o trochu méně humání. Ale o tom příště.
Poslání z dnešního článku je asi zřejmé. Když po Vás požadují výpalné i mravenci, nejspíš bude něco generálně špatně.
Jestli on to kafe nesladil
Pak bych chápala, že si klucí dávaj do nosu 
Při čtení tohoto článku jsem se vážně pobavila.
i když samotný problém s mravenci moc vtipný není. Asi bych se zbláznila, kdybych měla armádu mravenců v baráku. Nicméně doufám, že zvednou bílou vlajku a dají pokoj 
[1]:No, v jeho pripade bych se ani nedivil, kdyby tam prihodil i cukr a smetanu. Problem je v tom, ze jinaou chemii ma z duvodu hajeni zakazanou, takze myslim, ze by mu ani ten sprchac neprosel.
Made my day XDD Kafe s koblihou. Hele, to je celý docela geniální námět na nějakou reklamu 🙂
[4]:
Myslela jsem spíš reklamu na kafe
Něco jako "Too good to resist!". Úplně to vidím. A slyším. Takovým tím hlubokým chlapským hlasem asi jako ta reklama na kočky s palcema. Anglický a americký reklamy jsou občas boží 
[6]:
[7]: Ee… kdyby tu reklamu natočili tak blbě, že tohle by bylo to, co si z toho zákazník odnese, tak si tu sebevraždu zasloužej
Já vidim roztomilou mravenčí řadu s hrnkem, jak nakloní hlavičku, a běžim do krámu kupovat 
Tak to je hotový mravenčí horror. Kdyby to nebylo k smíchu, tak je to fakt k pláči. Ten enviromentální aktivista si ty mravence měl vzít do ubrousku a nastěhovat k sobě, zřejmě by si dobře všichni rozuměli…
[9]: Njn, myslim, ze v tomhle jsou aktivisti vcetne Andeliny uplne stejny:-/ Nekdy mam dojem, ze jezdej vsichni na stejnej letni tabor.