Záhady pražského pondělka

Pondělí mne uvrhlo do lehkého zmatku, protože jsem potkal hned několik věcí, které potřebuji nějak vnitřně zpracovat. Možná byly skvrny na slunci, možná si jen lokální Prozřetelnost dala pauzu na kafe a odskočila si šlehnout pár endorfinů – netuším. Každopádně stalo se mi hned několikrát, že jsem musel ustat v chůzi, přesvědčit se opakovaně, že mne nešálí zrak, abych z nabídnuté reality dovodil alespoň nějaký závěr.

První věc, která mne uvedla v lehkou nejistotu, byla informace pražské MHD, kdy že mi to přijede tramvaj.

Až do pondělka jsem byl přesvědčený, že většinu číslic znám, dokonce že některé číslice bych zvládl napsat i v římské verzi – ale s tímhle jsem si nějak nevěděl rady. Technicky je to asi jedno, protože tramvaj přijede kdykoliv jindy, než je napsáno v jízdním řádu – nicméně tento konkrétní čas příjezdu by mne skutečně zajímal.

Nicméně tramvaj nakonec dorazila, vystoupil jsem na zastávce a moje nejistota dostala další zásah, protože jsem ihned nabyl dojmu, že věci jsou skutečně dál a horší, než jsem předpokládal.

Myslím si, že propagandu má Islámský stát docela zvládnutou – nicméně toto tvrzení mi přijde i na vyznavače Koránu docela zavádějící. O výběru modelky se raději rozepisovat moc nebudu – čert ví jaký vkus může mít někdo, jehož předmětem sexuálního naplnění může být osel, nebo slepice.

Nicméně lehce otřesen jsem pokračoval za klientem, udělal svoji práci a vracel se zpět do kanceláře, když jsem si povšiml další tabulky, která mne zaujala.

Naprosto netuším, k čemu může být mrtvému ex-prezidentovi kancelář v lukrativní zóně. Nemám nejmenší představu, co užitečného tam mohou dělat, nebo jaká činnost dokáže pokrýt náklady na pronájem, energie, tonery, či kancelářskou techniku. Zato jsem si poměrně jistý, že to není placené ze soukromých zdrojů, což bych pochopil jen v případě, že by se jednalo o muzeum, či skanzen – nicméně žádná informace tohoto druhu se v přítomnost kanceláře nevyskytuje.

Považuji za nefér, že svoji vlastní kancelář nemají třeba T.G. Masaryk, či Klement Gottwald, protože parametry k existenci kanceláře splňují také, a to dokonce i o mnoho dřív, než pan ex-dramatik začal přikulovat.

Poslední pomyslný hřebík bylo to, že jsem zdvihl zrak k obloze a spatřil tohle:

Nějaká spojitost mezi torzem nahé ženy, dvojkou brokovnicí a pokřivenou lampou místo hlavy mi naprosto uniká. Ať se snažím sebevíc, nedovedu si představit nic, co by tyhle věci měli společného, nebo proč by někdo něco takového umisťoval na dům v klasicistickém stylu. Třeba Vás něco napadne a budu rád, pokud mne nějak nasměrujete – ale v tomhle případě jsem naprosto bezradný.

V tuhle chvíli jsem dospěl k závěru, že jsem nejspíš přepracovaný, a zavolal do práce, že si beru na zbytek dne volno.

Poslání z dnešního příspěvku je snad jediné. Praha je plná záhad a pokud Vám jich předhodí hned několik najednou, je lepší to pustit z hlavy. Minimálně to bude mít vliv na plynulost chůze.