Spoilování Fantastické čtyřky (část druhá)

V téhle fázi se seznamujeme s rodinou Franklina Storma. Má syna Johna, což je zpovykaný a namistrovaný fracek, který se baví ilegálním závoděním ve stylu filmu Rychle a Zběsile. Není v tom moc dobrý, protože se hned vybourá, zrakví auto a skončí ve špitálu, odkud ho vyzvedne jeho otec a nabídne mu přirozeně práci na teleportačním projektu. Johny je dobrý se svářečkou, takže je pro Reeda a Dooma skutečným přínosem, protože oba jaderní fyzici, pracující s mezidimenzionálním teleportem potřebují především kvanta výpočtů a tištěných obvodů, což je pro burana s autogenem ideální pracovní příležitost.
Dále se seznámíme se Stormovou adoptivní dcerou Sue, která je hnědooká blondýna, adoptovaná z Kosova, což je zřejmě v Hollywoodské realitě normální. Ironií nechtěného byla moje úvaha, proč by plně černošská rodina po smrti matky a manželky Dr. Storma adoptovala právě balkánskou sexy blondýnu, a že to až podezřele zavání nějakou úvodní scénou z porna. Tuhle myšlenku jsem však rychle vytěsnil, protože film pokračoval.
Nicméně i tato scéna naprosto zapadla do normalizace snímku na téma globální soucit a míchání ras. Nevím, jak to máte Vy, ale pokaždé, když mi umře manželka, se kterou mám dospělého syna, také cítím nepřekonatelnou potřebu si adoptovat muslimské dítě.
Ale dál.
Sue, Johny, Reed a Doom pracují tedy společně na teleportu a dokonce ho dokončí. Je to taková divná věc, která má čtyři kapsle, do kterých se dají uskladnit kosmonauti ve skafandrech, pro případný průzkum jiné dimenze. Takže vezmou opici (myslím fakt opici, Johny a spol. se tohoto výletu zúčastní až později) odpálí jí do jiné dimenze a na kamerách konečně uvidí, kam se to vlastně celou dobu teleportují. Opičák se následně vrátí vcelku zpátky a je tedy rozhodnuto, že se dimenze prozkoumá.
Reed, Johny a Doom jsou spokojení, opijí se a rozhodnou se, že si udělají soukromou první jízdu sami. Reed následně zavolá smeťákovi, že u toho musí být také a bez něj že to nepůjde. Smeťák z toho jako obyčejně moc nadšený není, nicméně sedne na kolo a za pět minut je tam, což je poměrně slušný výkon vzhledem k tomu, že Reed do střediska ze stejného místa jako smeťák, cestoval několik hodin letadlem. Takže se navléknou do skafandrů a odpálí se do jiné dimenze, aniž by předtím nějak detailně prozkoumali, co tam vlastně je. Jediné, co si vezmou na cestu je horolezecké vybavení a americká vlajka na štangli, což je úplně to nejlepší survival vybavení vůbec. Jediný, kdo to zjistí je Sue, která také ještě nespí a jde se podívat do řídícího centra, kdo že jim to právě šlohnul hračku za několik miliard a pět let práce.
Reed, Johny, smeťák a Doom přistanou v cizí dimenzi, která vypadá asi jako Mordor, skrze který protéká nějaký světélkující blivajs. Doom udělá logicky jedinou rozumnou věc, tedy začne do naprosto neznámé látky v naprosto neznámé a bezvzdušné krajině šťouchat rukou. Blivajs si to nenechá líbit, Dooma zblajzne, a začne honit i zbytek výsadku, který se sice dostane zpátky do kapslí, ale stačí je ještě před tím, než je Sue teleportuje zase zpátky, všechny potřísnit a jako bonus ještě každého s individuálním poškozením kapsle. Takže když přistanou zase ve středisku, skončí to výbuchem, zničením teleportu a všichni se proberou až v nějakém vojenském zařízení, každý s nějakou originální mutací.
Z Johnyho je plápolák, Reed má tělo z gumy, ze smeťáka je kameňák takového druhu, že by i Zdeněk Troška zamáčkl slzu dojetí a Sue umí být neviditelná, ovládá jakési silové bubliny a dovede dokonce z nějakého důvodu i poletovat vzduchem. U Sue jsou její nové schopnosti celkem zarážející, protože jí žádný blivajs nepotřísnil, v jiné dimenzi se neukázala ani špičkou nosu a při výbuchu teleportu se nacházela úplně v jiné místnosti. To ale autoři zjevně nepovažují za důležité nějak osvětlit, hlavně že je parta pohromadě a naštěstí už moc času do konce filmu nezbývá.