V dnešním článku o produkci ze svatého lesíka bych se rád zaměřil na jeden fenomén, který mi v posledních letech docela leze krkem. Jedná se o nenápadné pozměňování originálů v rámci politicky korektních objednávek od vládnoucích struktur. Pokusím se Vám vysvětlit, proč to považuji za velice nebezpečné a také, proč to považuji za podvod a manipulaci s podvědomím diváka.
Pro lepší pochopení problematiky bych Vás odkázal na tento článek – jedná se o výborné shrnutí momentálního stavu věcí a zároveň bych reagoval na tento odkaz se sdělením, že nejen, že už šťourají, mají kvóty, ale dokonce to mají nařízeno povinně, pod hrozbou sankcí. Odkazy přikládám spíše kvůli své lenosti – průzkumem jsem zjistil v podstatě totéž a připadá mi zbytečné to celé psát znovu.
O co se tedy jedná: dost mne štvou pokusy politických korektorů o zásahy do již zavedených charakterů. Jedná se o změny rasy, pohlaví, sexuální orientace – prostě podle toho, co momentální korektoři usoudí, že je in. Pokusím se Vám to demonstrovat na několika příkladech, které myslím tuto argumentaci podpoří. Rozhodl jsem se také jít tou nejstravitelnější cestou a sice cestou comixovou, protože pohádky mám rád a spatřuji v nich o trochu víc, než jen pokus o ukrácení volné chvíle.
Zde bych rád poznamenal, že herci jsou v tomhle případě naprosto nevinně. Kdyby roli nevzali, zahraje to místo nich někdo jiný, protože práce v továrně na iluze je prostě konečný počet a živit se nějak musí, ať si soukromě o filmu myslí co chtějí. Současně však nim necítím žádnou shovívavost, kariéru emocionálního prostituta si vybrali dobrovolně a tedy není důvod v tomto smyslu na nikoho brát přehnané ohledy.
Nechci se také nijak přehnaně babrat v technických detailech – je to celkem dobře popsáno na internetu, a kdo bude mít chuť a zájem, může si to v pohodě dohledat sám. Omezím se tedy pouze na konstatování, že bych tento fenomén rozdělil na dobu před rokem 2000 a po roce 2000 – kdy podle mého soudu začala politicko-korektní normalizace v Hollywoodu jako řemen a jsem doopravdy zvědavý, kdo to z comixového universa schytá příště.
Příklad první: Nick Fury – Avengers, X-men
Nick Fury je velitel organizace S.H.I.E.L.D a i když je to postava vedlejší, jeho zásahy do příběhů jednotlivých hrdinů jsou docela zásadní. Pro Vaši orientaci – vpravo je Nick Fury originální, jak byl vymyšlen a nakreslen, vlevo pak poté, co prošel normalizací.
Jak se z úplně vlasatého bělocha může přes noc stát úplně plešatej černoch, je podle mne jedna z největších záhad genetiky vůbec, řekl bych že by na to měl někdo uvolnit nějaké fondy, protože jestli by to šlo udělat i obráceně, spatřuji v tomto směru určitý klíč k záchraně Evropy. Je s podivem, že mu zůstala páska přes oko, ale tak nějak napůl předpokládám, že až se příště bude točit nějaký remake s Janem Žižkou, patrně jeho představitel bude muslim, lesba, nebo travestita, protože když to jde v americe, je to in a tady je to stejně každýmu buřt.
Případ druhý: Johny Storm – Fantastická čtyřka
Chudák Johny to schytal ještě o fous víc, než Nick Fury. Původně vymyšlený jako modrooký blonďák, bratr stejně modrooké a blonďaté sestry, která se svým manželem a jedním kamarádem zachraňují svět. Kromě jiného jde tu cítit ještě důraz na rodinu, její jednotu – zkrátka všechno to, co sociálním inženýrům multikulturní loby už z principu vonět nemůže. V tomto konkrétním případě jsem vysvětlení , jak tomu došlo zaznamenal a považuji je dokonce i za docela logické.
Film ještě v kinech není, ale jsem poměrně zvědavý, jakým jiným způsobem autoři hodlají vysvětlit sourozenecký vztah hlavních protagonistů.
Případ třetí: Catwoman – Batman Universe
Catwoman je proste archetyp, nad kterým proslintal noc nejeden geek. Odvážná, statečná, nebezpečná a sexy zlodějka a i když původně byla vymyšlena jako postava záporná, poměrně rychle se dostala do popředí zájmu jak čtenářů, tak diváků. To bejvávalo, protože se následně Hollywoodští patlalové rozhodli, že to vezmou pořádně do ruky a kromě rasy změnili i příběh, okolnosti a zaběhlou image. Jediné co ponechali bylo jméno a bič, tedy dá se konstatovat, že z původní kočičí krásky nezbyl pořádně ani chlup.
Originál vpravo, mutace vlevo.
Film byl naprostý propadák, za což dle mého soudu může rovným dílem jak příběh, tak provedené změny.
Mutace hrdinů z úplně bílých na úplně černé není bohužel nijak vyjímečná – ale myslím, že to tři příklady plně postačují. Dalo by se pokračovat dál a dál – ale asi by to bylo poměrně dost temné čtení. Krátce se zmíním jen o tom, že stihli přiznat barvu ještě například vládce zločinu Kingpin, nebo Supermanův úhlavní nepřítel Lex Luthor. Určité vodítko by mohlo být to, že se jedná o postavy záporné a tedy je v rámci příběhu potřeba zavřít až zčernaj. Nicméně ten, kdo obsadil do role Heimdalla černošského herce, (celá série vychází ze starověké severské mythologie) byl buď blbej jak kýbl bublin, nebo uvědomělý jako medajle se Stalinem, protože tak do očí bijící pitomost si nedokážu nijak racionálně vysvětlit.
Nicméně zpět k nadpisu článku.
Zde si dovolím úvahu na téma, jak budou věci příští zhruba probíhat. Supergirl (ona zmiňovaná kryptonská dívka) v původní verzi vypadá nějak takto:
Je to štíhlá, modrooká, heterosexuální blondýna, viditelně netrpí žádným hendykepem, nebere drogy, není nikde politicky organizována, má silnou vazbu na rodinu, superschopnosti a ve svém volném čase pomáhá zastavit zločin. Dokonce je aktivní v protimigrační politice (několikrát pomáhala zastavit invazi mimozemšťanů) a nemám z ní dojem, že by nějak podporovala free trade shopy.
Cítíte ten problém ? A vidíte zároveň, kolik je tu možností k vylepšení ?
V první fázi je třeba zlepšit její celkovou image, aby odpovídala přijatelnému standardu.
Je to sice lepší, ale pořád to není nějak ono. Tohle mladým neprodáte, protože tu zřetelně hapruje ten přívlastek dívka. Takže jí narvem na nohy značkové kanady, zasadíme jí do nějakých konkrétních souvislostí, jako třeba že je sice z Kryptonu, ale vlastně z gheta, odkud se dostala díky angažovanému streetworku v kombinaci s vítězstvím v RAP battle. Následně v sobě objevila bisexualitu a během jedné z gayparade se následně připletla na Zemi, kde si uvědomila svůj potenciál.
A vida – politicky korektní restart Supergirl je na světě a můžeme to začít prodávat.
Netřeba dodat, že po těchto kotrmelcích už skutečně může normalizátor naplkat úplně cokoliv, protože tímto jemným přiohnutím charakteristiky a neškodnou změnou rasy je původní příběh úplně zbořený a když se do toho napumpuje dost peněz, vždycky se najde někdo, komu se to bude líbit.
A právě v tom spatřuji skutečné nebezpečí. Jednak v tom, že je to cílené na děti, které jsou zvyklé většinou pohádky nekriticky přijímat. Postupně tedy akceptují věci jako fakt, jakkoliv normální nejsou. Druhá věc, která mi přijde daleko více znepokojující , jak je snadné nenápadně pozměňovat reálie, fakta i okolnosti i u věcí, které jsou prokazatelně jinak. A pokud to funguje u pohádek, není důvod předpokládat, že s historií, či předkládanou realitou je to jiné.
Abychom nekončili tak depresivně, dovolím si předpovědět alespoň obrazem vývoj další comixové hvězdy a to WonderWoman. Myslím, že se to obejde už bez komentáře, protože zde je evoluční vývoj naprosto zřejmý.
Original:
Fáze 1 – remake a priblížení k realitě:
Výsledek – polidštění s přihlédnutím k zastoupení menšin :
