Policejní služby

Někde jsem se dočetl, že být policista je čtvrté nejméně oblíbené povolání. Nemohu s tím souhlasit, protože proč by se pak do našeho už tak přepolicajtovaného státu cpalo dalších 2500 ozbrojených mutantů. Navíc, jak uvádí sama policie, jich více jak 60% neprojde psychotesty, což je samo o sobě docela tristní sdělení a o kvalitě strážníků to ledacos vypovídá. Nevím – co jsem měl možnost vstoupit v kontakt s policií městskou a policií dopravní, také jsem z toho dvakrát nadšený nebyl. Když o tom tak dumám, vlastně neznám nikoho, kdo by měl k policii pozitivní vztah. Vy ano ?
Nicméně o tom jsem psát nechtěl – chtěl jsem zmínit o tom, jaké úžasné služby poskytuje městská policie a co ji tedy činí nezastupitelnou a nenahraditelnou.
Začalo to poměrně nevinně. Ráno jsem jel ke klientovi, který si vyžádal mojí přítomnosti a vůbec to nevypadalo na špatný den. U klienta se to pravda trochu protáhlo, protože tam nějaký expert přede mnou řádil s českou lidovou tvořivostí (a výrobce hardware nějak nepočítal s variantou „smíchejte jablka a buráky, nacpěte mezi to řepu a celý to bude běžet na švestkovej kompot“). Nakonec jsem to přece jen rozchodil, usoudil, že dalšího klienta už dnes stejně nestihnu a začal přemýšlet, co tedy s vzniklým časem. To mi vydrželo do chvíle, kdy jsem zjistil, že moje auto se nechová normálně, když do něj šťouchám klíčkem. Při druhém ohledání jsem dále zjistil, že příčina tohoto chování je zejména v tom, že auto je fuč a já se snažím odemykat tak maximálně půl litru kyslíku. Docela mne to nakrklo a zamířil jsem na blízkou služebnu Měšťáků, abych je oblažil touto skutečností. Byl jsem přesvědčený, že už své auto neuvidím, ale nechtěl jsem policii dělat chaos ve statistikách. A také udělat dobrý skutek – aby sepsáním tohoto faktu mohli ten den vykázat alespoň nějakou, byť z mého pohledu zbytečnou, činnost. A začalo to.
Vlezu tam, za sklem sedí nějaký týpek, kterého si asi dopoledne vypůjčili rovnou z akademie a nikde jinde ani noha. Tak počkám, až upoutám jeho pozornost, a následně mu sdělím, že mi ukradli auto, nahlásím SPZ a čekám co to s tím provede. Kluk koukne do PC a sdělí mi, že auto nebylo ukradeno, nýbrž odtaženo a že dlužím měšťákům i odtahovce balík peněz. Tahle informace mne zarazí. Sdělím policejnímu uchu, že nevidím žádný důvod proč by se tohle mělo dít. Žádná značka na místě parkování nebyla, a kdybych zaparkoval na vozíčkáři, či matce s kočárkem, patrně bych to poznal podle zvuku. Že jsem si nic takového neobjednal a tedy nechápu, proč bych se měl tohoto cirkusu účastnit. Orgán pohlédne do počítače řekne, že to nařídil kolega, protože jsem parkoval vedle nějakých popelnic blíž než dva metry. Na to kontruji, že sice ano, ale že cedule u popelnic říkala, že se vyváží v úterý a v pátek a dnes je středa. Policajt na takové situace zřetelně není vycvičen, tak na mne spiklenecky mrkne a říká, že když to uděláme hned, tak hehe, to vyřídíme bez bodů. Načež jsem vzkypěl, začal hulákat, že to teda nevyřídíme, a ať se jde laskavě s bodama bodnout on i osazenstvo pendrekárny a že když mi někdo něco sebere, aby mne poškodil a sebe obohatil, je to krádež a je mi úplně šumák, zda to byl popelář, výpravčí metra, nebo policajt.
Takže nějaký nudící se pendrek, s IQ teflonové pánve usoudil, že odtáhnout moje auto bude děsná psina. A že nemám nic lepšího na práci, než se kodrcat sockou někam za Prahu, kde se moje auto momentálně nachází, je mu zima, má strach a ostatní auta jsou tam na něj hnusná. A to poslední o co stojím je mít frustrované auto. Zavrčím ještě, kdy že mi tedy moje auto vrátí zpět a že za to požadované výpalné očekávám, že mi ho přivezou až před barák. Mladík chabě kontruje, že samozřejmě, když zaplatím odtahovce, mohu si auto vyzvednout z místa kam ho ukryli, což bude nejspíš Alibabova jeskyně. Nadechnu se tak zhluboka, až se v celém baráku pohnou záclony a mladík, i když je za plexisklem, se podvědomě přikrčí.
Asi jsem působil dost přesvědčivě – mladík zřetelně neví co má dělat, začne zuřivě klikat myší, načež řekne, že bychom to tedy mohli vyřešit domluvou, ale s tou odtahovkou prý nemůže nic dělat. Ujistím ho, že mi je mi to jedno, protože to bude platit ten vygumovanej idiot, který za dvě piva shání kšefty švagrovi a s krví podlitýma očima dusám pro svoje auto.
Je zarážející, jak ten plán s mutikulturní výměnou funguje. Co si vzpomínám tak unášet rukojmí a pak následně nabízet jejich propuštění za peníze byla specialita Talibanu, ISIS a podobné pakáže. Očividně nápady na rychlé zbohatnutí mají potenciál a doufám jen, že po městapu bude požadovat Islámský stát poplatky za licenci.
Každopádně pointa je v tom, že stále netuším, pro koho vlastně Městská policie pracuje, komu slouží, komu pomáhá nebo koho chrání. Zato bezpečně vím, proti komu tady je. Proti obyvatelům Prahy, jako jste Vy a nebo já.

4 thoughts on “Policejní služby

  1. Ti, co neprojdou psychotesty, přece nejsou policisty (nebo strážníky), a tak se podle toho dají jenom těžko posuzovat ti, co prošli, ne?

Comments are closed.