Že já vůl, jsem si vůbec s tímhle zahrával. Teď mám na mysli psaní filmových recenzí, protože z nějakého důvodu to spoustu lidí zaujalo, a chtějí se po mě další. Zvláštní na tom celém je, že zaujala i „recenze“ na budoucí Tři oříšky pro Popelku, což jsem popravdě řečeno naprosto nečekal. Připouštím, že mne to sice do jisté míry baví, nicméně pokud to na sebe vezmu jako závazek, už to zase tolik zábavné není. Na tomto místě bych rád upozornil na teorii o dobrém úmyslu a bohužel i svému charakterovému kazu, dodržet dané slovo. Sice to sebou nese sekundární výhody, jako třeba že dostáváte nabídky na promítání zdarma, či pozvánku na předpremiéry filmů, které ještě venku nejsou, nicméně se za to od Vás očekává protihodnota ve formě recenze, což tímto momentálně činím. Tak jako tak, jsem přislíbil ještě mrknout na Dr. Strenge, Rogue One, a poslední filmový kousek podle námětu paní Rowlingové – a tím bych už snad měl být letos z obliga. Pokud Vás filmy, nebo jejich témata nezajímají, zachovejte mi prosím i nadále přízeň, vážně to nedělám schválně a slibuji, že se až do dalšího zkorumpování v podobě poskytnutého DVD, či lístku na před-předpremiéru, nachytat už nenechám.
Takže jdeme na to.
Předně – nápad, i provedení celého snímku jsou opravdu precizní. Tedy – občas. Na filmu je vidět, že byl opravdu drahý, speciální efekty jsou téměř bez výhrad z mojí strany, a alternativní realita, kterou nám příběh předkládá, je opravdu velice zajímavá. Bohužel mne mrzí, že zde nebyl naprosto využitý potenciál příběhu, a to je vážně škoda. Navzdory skutečně zajímavému vyprávění, se totiž tvůrcům podařil nějaký prasopes, který vlastně ani pořádně neví, jak se má doopravdy tvářit. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, by mohl být naprosto skvělý, mysteriózní horor, ale to není. Mohl by být také dokonalou fantasy-mysteriózní pohádkou, ale na to také není. Zpracováním mi trochu připomíná tento snímek, nebo dražší, a méně povedenou Kroniku rodu Spiderwicků. Nicméně rád bych zdůraznil, že spíše atmosférou, než linií. Má to dle mého soudu totiž hned několik příčin, které se tu pokusím osvětlit.
Celý snímek dostal pod taktovku Tim Burton. Ledaskdo by to možná mohl považovat za výhru, nicméně já zase tak veliké nadšení nesdílím. Mám z toho totiž docela smíšené pocity. Dlužno říct, že knižní předlohu jsem nečetl, nicméně většinu Burtonových snímků jsem viděl a přiznávám, že mne osobně zajímá jeho infantilita, čím dál tím méně. Mám totiž neodbytný dojem, že Burton ani tentokrát nedokáže překročit vlastní stín, ale naopak se ještě více zamotává do jeho područí. Asi nejvíce se to podepisuje na grafickém pojetí příšer, které díky tomu působí nejen nevěrohodně, ale také poněkud rozpačitě. Zdá se totiž, že nějaká vizuální podoba páně Burtonova o tom, co mu připadá strašidelné, se od doby Beetlejuice, nebo The Nightmare Before Christmas, nepohnula vůbec nikam. A bohužel to podle toho také vypadá.
To by ani tak nevadilo, pokud by to byl záměr – tedy čistá a svým způsobem poetická Burtonovka. A bylo by to možná i roztomilé tím dekadentním způsobem, kdybychom to samé neviděli už třistakrát, a nebylo to pokaždé úplně to samé. Namísto obávaných a vražedných monster je nám tu předhozeno něco, co si odskočilo na melouch, z knajpy od Mrtvé nevěsty. Je to o to horší, že jak moc špatný to byl nápad, potvrdí i závěr celého filmu.
(Pozor! Spoiler!)
Totiž, když něco, čeho se bojí všichni už po staletí, bez větších problémů vypráská během prvního nájezdu, jedna jediná patra viktoriánských X-menů, je to poněkud trapné.
Jsem přesvědčen, že úplně jiný režisér by byl pro film daleko lepší volba, protože příběh i realita jsou velmi zajímavé a nosné, samy o sobě. A nebo naopak o mnoho více Burtona by dopadlo také daleko lépe. V této podobě to tak nějak pochcípalo podobně, jako Temné stíny. Natočili sice drahou a výpravnou pohádku pro děti, která ale pro děti vůbec není. A nebo infantilní fantasy příběh, který je zase na tuhle kategorii až moc pitomý ? Asi je to hodně o subjektivním vnímání každého jedince – ale nemyslím si, že by na tomto poli zůstal nějaký vítěz. A ten kdo se na to má dívat, už vůbec ne.
Prostě podařilo se natočit další předraženou věc, na kterou se v neděli večer stejně nikdo dívat nebude, když na jiné stanici poběží třeba Matrix, nebo Pán prstenů. Skončí to nakonec jako film na nedělní odpoledne – a i tak budete váhat, zda pro Vás není zajímavější alternativou, například Vraždy v Midsomeru. A je to myslím opravdu škoda, protože předloha ten potenciál má.
Jen krátce už bych se zmínil o castingu, který mi přišel záhadnější, než nahlodaný šunkový chlebíček na srazu vegetariánů.
Co vás bezesporu dostane, je úžasná Eva Green. Ta ženská má charisma, že byste na něm mohli klidně postavit celý hokejový stadion, a ještě by vám zbylo dost šťávy na jeho osvětlení. Navíc, je třeba ve světle Hollywoodského masomlejna ocenit, že se jí do jisté míry podařilo osvobodit se od ikonické role femme fatale. Její slečna Peregrinová má jiná gesta a jinou dikci, než třeba mrcha ze Sin City, nebo Artemisia, z druhého dílu 300. Její přesné herectví je však bohužel trochu v rozporu s tím, co předvádí zbytek obsazení.
Sice potěší Judi Dench v drobné, epizodní roli (v posledním filmu jí odpráskli, ale očividně už se cítí o něco lépe), nicméně pokud jsou pro Vás zajímavější vedlejší postavy více, než hlavní hrdina, soudím, že je tady něco špatně. Ústřední postava (Asa Butterfield) má totiž osobní kouzlo jako nudle cezená přes kanál, což celému snímku na zajímavosti moc nepřidává. V tomto směru nechci být nespravedlivý – neznám režijní pokyny a tak nevím, zda v tom celém nebyl nějaký záměr. V každém případě mi není úplně jasné, co outsidera, který očividně o paralelních realitách ví méně, než Žábronožka solná o trhu s pozemky, pasuje do role hlavního stratéga a velitele.
Poslední, co bych asi zmínil, je obsazení Samuela L. Jacksona. Toho herce mám docela rád, a také chápu, že už je to starý pán, takže je potřeba ho narvat kam to jenom jde, dokud je ještě naživu, nicméně v tomto filmu mi to nesedlo ani trochu.
Obecně s tímhle mám docela problém, protože jsem hluboce přesvědčený, že černošský herec nepatří ani do severské vikingské ságy, ani do snímku z evropské historie 15tého století. Pokud už tedy skutečně za každou cenu potřebují v rámci politické (ne)korektnosti narvat do viktoriánké doby nějakou jinou rasu, nechť tam laskavě naládujou inda, nebo číňana, protože to alespoň nějakou logiku má.
Takže závěrem.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, je výpravný, řemeslně i trikově úžasný film, se zajímavou zápletkou a vlastním světem. Přesto však, bych doporučil si spíš počkat na televizní premiéru, protože z mého úhlu pohledu jsou zakoupení lístku do kina, vyhozené peníze.
Tak jsem si přečetla závěr – a až do kina nechodím, děkuji, žes nám všem ušetřil peníze.
[1]: Diky Presne to je duvod, proc ty recenze pisu Ne na vsechno stoji chodit do kina.
Proč chodit do kina, když mám 3/4 metru před sebou čtyryatřicetipalcovej monitor vod Iiyamy?
A sedim na 100 megabips lajně(pro ty, co si budou myslet svý je to BitPerSec).
Tak, film jsem viděla amusím říci, že se mi to moc líbilo. Ale pozor, mám ráda svojskou tvorbu T. Burtona!!!!!
[3]:No – jde spis o tom, ze neco na velkem platne vynikne daleko lip. Ale idea je spis takova, ze nektere filmy jsou skutecne spis na upirateni, nez na kino. A pak samozrejme i takove, ktere jsou vylozene ztratou casu.
[4]:Tohle zase neni tak cernobile, jak to vypada. Priklad: Autorka vydala knihu, ktera byla naprosto super. Rozkriklo se ze je to naprosto super, nicmene nejaky dobrak z toho udelal PDF a hodil to free na net. Vysledek byl, ze knizku cetlo cca 50 000 lidi, ale koupilo si ji necelych 30. Takze vsichni chteli dalsi dil – jenomze nakladatelstvi reklo, ze nic dalsiho nevyjde, protoze se prvni kniha ani nsama nezaplatila. Takze maji vsichni smolika. Taakze nevim, jestli to je obcas ta nejlepsi cesta.
[5]: Tohle je hodne individualni. Remeslne a trikove je to zpracovane opravdu dobre – ale hodne v tom hraje roli, zda jste na Burtona fanda, nebo ne. Stejny problem je i u Tarantinovych filmu – nebo obecne u vsech, ktere jsou hodne autorsky vyrazne.